Severočeské divadlo pod taktovkou politických sekretariátů

Severočeské divadlo (dříve Severočeské divadlo opery a baletu), založené v roce 1909, patří k nejvýznamnějším a nejštědřeji dotovaným kulturním institucím v Ústeckém kraji. I přes setrvaléi finanční problémy, mají některé umělecké výkony dobrou úroveň, čas od času získávají někteří sólisté baletního a operního souboru i cenu Thalie (vč. nominací). Celkově však divadlo umělecky stagnuje či dokonce upadá (viz kapitola Umělecká úroveň divadla níže). Na přelomu tisíciletí ovšem kultura a podpora kulturních institucí rozhodně nepatří k prioritám města. Na konci prvního decenia 21. století se tak i v souvislosti se stále rostoucím zadlužením zřizovatele - města Ústí nad Labem - divadlo stává z pohledu zastupitelů a radních stále větší zátěží pro městský rozpočet, a proto uvažují o zrušení či alespoň omezení provozu divadla. Počátkem února dokonce Rada města schválila zveřejnění záměru pronájmu provozních budov divadla za 2 miliony korun ročně (viz příslušné oznámení). Záměr zrušení či alespoň výrazného omezení ovšem narazil na velký odpor občanů. Další úvahy vedou k převodu divadla na Ústecký kraj, městská rada v tomto smyslu dokonce na podzim roku 2010 tento záměr schválila, aniž by ovšem tuto záležitost projednala s krajem.

Zluty hnus.jpg

Historická budova divadla z roku 1909 v sousedství multifunkčního domu, zvaného ŽLUTÝ HNUS, patříciho KMOTROVI Patriku Oulickému. V zadní části Žlutého hnusu je prodejna vstupenek do divadla.

Mediální ohlasy:

29.11.2010 aktualne.cz: Lidé i herci odmítají konec divadla, podepisují petici

10.11.2010 aktualne.cz: Ústí se chce zbavit divadla, kraj s tím nepočítá

Severočeské divadlo s. r. o.

Po sérii jednání s Ústeckým krajem nakonec v únoru roku 2012 bylo dosaženo shody o vícezdrojovém financování a je schválena smlouva o společné správě divadla, přičemž nástupnickou organizací se stává "společnost s ručením omezeným" Severočeské divadlo s.r.o., v níž má město a kraj stejný 50-procentní vlastnický podíl. Město spolu s Ústeckým krajem tak volí pro tuto kulturní instituci absurdní formu "obchodní korporace" (příp. kapitálové obchodní společnosti) - viz zákon č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích), což je pro veřejně spravované instituce tohoto druhu v ČR unikátem (divadla mají formu buď příspěvkové organizace nebo obecně prospěšné společnosti). Nejvyšší orgán společnosti Severočeské divadlo s.r.o. - valnou hromadu proto tvoří dva politici bez znalosti a vazeb na kulturní a divadelní prostředí, což jsou v současnosti (7/2013) primátor města Ústí Vít Mandík z ČSSD (viz např. kauza HOTELU NA VĚTRUŠI) a hejtman ústeckého kraje Oldřich Bubeníček z KSČM. Jednatelem společnosti je ředitel bývalé příspěvkové organizace a předchůdkyně stávající společnosti s ručením omezeným dirigent Miloš Formáček. Dozorčí rada má (7/2013) opět výhradně politické složení, jde o politiky s převážně velmi malou znalostí kulturního a divadelního prostředí: za město Ústí n. L. v ní sedí Zuzana Kailová (radní za ČSSD), Pavel Dlouhý (radní za ČSSD) a Blanka Vraspírová (bývalá radní za SZSP a manželka vyučeného elektrikáře - v současnosti ředitele KULTURNÍHO STŘEDISKA - Emila Vraspíra), za Ústecký kraj to jsou Josef Macík (tzv. "politik osmi funkcí" - městský radní a krajský zastupitel, starosta Severní terasy, předseda kulturní komise při magistrátu, člen představenstva KRAJSKÉ ZDRAVOTNÍ, ředitel krajské příspěvkové organizace Krajská nemocnice a přísedník v mnoha dalších veřejně spravovaných organizacích a komisích), Oldřich Bubeníček (hejtman z KSČM) a Václav Hofmann (ODS). Zjevná nekompetentnost orgánů "firmy" se bohužel zákonitě odráží v umělecké (ale i ekonomické) stagnaci této významné kulturní instituce. Není bez zajímavosti, že Josef Macík si nechal v divadle zaměstnat vlastní manželku, o jejíž kompetencích v oboru není nic známo (blíže viz níže v odstavci o reklamních a komunikačních aktivitách divadla).

Mediální ohlasy:

21.2.2012 Opera PLUS: Severočeské divadlo bude nejspíš patřit kraji a městu Ústí

11.2.2012 Divadelní noviny: Severočeské divadlo opery a baletu bude s.r.o. (vč. příslušného dokumentu z rady města)

Ředitel/jednatel Miloš Formáček

Milos Formacek.jpg Nového ředitele Severočeského divadla opery a baletu nevybírali renomovaní odborníci formou otevřeného konkurzu, jak se tomu obvykle děje, nýbrž podle ústeckého zvyku čistě politikové. Tehdejší ústečtí radní (koalice ČSSD, ODS a SZSP) nedokázali po několik měsíců vybrat nového ředitele po nuceně odstupujícím Tomáši Šimerdovi, jenž v této funkci působil předchozích pět let a dosáhl slušných uměleckých výsledků. Nakonec ale po složitých koaličních jednáních a několika odložených vyhlášeních výsledku nastupuje na uvolněnou pozici od 1. října 2011 dirigent Miloš Formáček. Zlí jazykové tvrdí, že se s konečným rozhodnutím čekalo na návrat ústeckého KMOTRA Patrika Oulického z Thajska - viz citát europoslance Zahradila: Není to třeba zrovna vaše oblast, váš region, kde se symbolem ODS stala např. tlustá býčí šíje, opásaná zlatým řetězem, či za podvod pravomocně odsouzený vekslák, nebo tzv. "podnikatel" s evropskými fondy a veřejnými penězi, popř. místní don Vito Corleone, bez jehož souhlasu nelze jmenovat ani hajzlbábu na veřejném záchodku? Miloš Formáček dříve býval ředitel Hudebního divadla v Karlíně a posléze Karlovarského symfonického orchestru (KSO). V Karlových Varech údajně přihlížel výraznému omezování činnosti KSO, jenž je obdobně jako Severočeské divadlo pod velmi silným vlivem místní politické garnitury (viz např. článek z 13 prosince 2005 na aktualne.cz a článek z 13. ledna 2010 v Parlamentních listech). I po změně organizační formy Severočeského divadla z příspěvkové organizace na společnost s ručením omezeným počátkem roku 2012 se ředitel Formáček stává jednatelem společnosti. Z této pozice navíc v rozporu se zákonem o svobodném přístupu k informacím odmítá předkládat dokumenty týkající se mj. jeho vlastního honorování za oddirigovaná představení (vedle plného úvazku jednatele) - blíže viz níže v kapitole Transparence live.

Zastavme se ještě u karlovarské éry dirigenta Formáčka. V této souvislosti je třeba zmínit i okolnosti ukončení jeho působení v čele tamního symfonického orchestru. (Citujeme z článku Lubomíra Stejskala v článku Pád dirigenta Formáčka, Nový domov, s. 8:) Radnice lázeňského města si nechala udělat ekonomickou a personální kontrolu činnosti KSO, přičemž byl vedle enormního poklesu tržeb a závratného nárůstu nákladů údajně zjištěn nepořádek v účetnictví, úmyslné zkreslování nákladů na mzdy, porušování zákona o rozpočtových pravidlech a některé další nepravosti, například nevýhodně koncipované smlouvy pro hráče orchestru. Miloš Formáček byl navíc tímto auditem obviněn z toho, že si údajně účtoval provizi za sjednání koncertů KSO, a to na svůj živnostenský doklad. Peníze mu tedy šly na jeho osobní účet. Šlo o pět tisíc korun za každý koncert a tyto peníze obdržel i v případě, že těleso osobně nedirigoval.

Mediální ohlasy:

22.3.2006 Nový domov: Pád dirigenta Formáčka (strana 8, týká se Formáčkova působení v čele Karlovarského symfonického orchestru)

22.9.2011 Opera PLUS: Ústí nad Labem: Šimerdu vystřídá Formáček (se zajímavými diskuzními příspěvky pod článkem)

22.9.2011 ČT 24: Severočeské divadlo opery a baletu má nového ředitele

1.9.2011 MF Dnes: Ústí nevybralo nového šéfa divadla, dosavadní ředitel zatím zůstává

Reklamní a komunikační aktivity divadla

Od nástupu nového ředitele v roce 2011 budí rozporuplné ohlasy reklamní a komunikační aktivity divadla. Nejprve byl v roce 2012 zrušen klubový chat k jednotlivým představením na oficiálních webových stránkách divadla, jelikož se zde občas objevovaly i negativní ohlasy. Koncem března roku 2013 byla z téhož důvodu (negativní ohlasy na podobu plakátů) rozhodnutím jednatele zrušena i oficiální facebooká stránka s více než 600 příznivci (následně si příznivci divadla založili stránku neoficiální). Špatnou úroveň komunikační strategie dokládají i diletantská provedení plakátů a propagačních materiálů (viz foto níže). Koncem března roku 2013 byla přímo na historickou budovu divadla, která stojí v sousedství multifunkčního domu KMOTRA Patrika Oulického zvané ŽLUTÝ HNUS a která je zapsána na seznamu kulturních památek, nainstalována LED-OBRAZOVKA. Jak se posléze ukázalo, instalace obrazovky se udála načerno bez povolení stavebního úřadu. Divadlo navíc v rozporu se zákonem o svobodném přístupu k informacím vytrvale odmítá předložit dokumenty k této záležitosti (viz kapitola Transparence live). Na konci srpna 2013 se LEDka opět objevuje na divadle, Odbor školství, kultury a sportu ústeckého magistrátu ji údajně povolil i přes zamítavé stanovisko Národního památkového ústavu. Dle vyjádření sekretariátu Severočeského divadla je LEDka sponzorským darem, jméno dárce a darovací smlouvu ovšem divadlo odmítlo zveřejnit. Bídnou úroveň komunikace divadla s veřejností dokládají i tato slova z článku Ústeckého deníku ze dne 12. září 2013: Stránku na facebooku jsme nenávratně zrušili. ... Moderním technologiím jinak fandíme a LEDka nám přišla jako dobrý nápad jak divadlo propagovat.

LED-obrazovka na divadle. V září roku 2013 na ní běžela reklama na Ústecký půlmaraton. (Foto: facebooková stránka I Love Ústí)

Podřízenost divadla politickým tlakům dokládá i zřízení nového místa propagačního refernta, v jehož gesci je mj. komunikace se školami, na které byla od října roku 2012 dosazena manželka člena dozorčí rady Severočeského divadla a předsedy kulturní komise (v níž zasedá shodou okolností i ředitel divadla Formáček) Josefa Macíka Petra Macíková, o jejímž vzdělání či kompetencích v oboru není nic známo. Absurdnost zřízení tohoto místa dokládá i skutečnost, že propagace divadla je značně diletantská a současně že divadlo ještě na jaře 2013 nemá na repertoáru jediné představení pro děti a mládež. Navíc se v tomto případě vzhledem k postavení městského radního a krajského zastupitele Josefa Macíka v řídící struktuře Severočeského divadla i KULTURNÍ POLITIKY ve městě jednoznačně jedná o střet zájmu. Tragickou úroveň propagace dokládá např. i tento reklamní spot určený studentům ústecké univerzity. Nízkou úroveň grafické propagace (plakáty, letáky, programy apod.) - viz např. baner na představení "Noc na Karlštejně" níže - svým způsobem vysvětluje i odpověď jednatele Formáčka na náš dotaz, kdo konkrétně tvoří grafickou podobu plakátů k představením: Všechna práce na jednotlivých inscenacích je vždy práce kolektivní. A tak je to i případě tvorby plakátů počínaje režisérem, výtvarníkem, přes umělecké dílny, marketing, fotografa, grafické studio atd. Omlouvám se, pokud jsem na někoho zapomněl. (Dokument)

Plakat_Noc na Karlštejně_upr.jpg

Takto např. dopadl baner na Lidickém náměstí, "propagující" nové představení Noc na Karlštejně.

Mediální ohlasy:

9.4.2013 Ústecký deník: Ledka na divadle už nedráždí (tištěný článek)

27.3.2013 Ústecký deník: Historickou budovu divadla "zdobí" ledka (tištěný článek - rozšířená verze předchozího)

26.3.2013 Ústecký deník: Historickou budovu divadla "zdobí" led obrazovka (začátek článku a diskuze pod článkem)

12.9.2013 Ústecký deník: V mlčení boduje město i divadlo

Umělecká úroveň divadla

Uměleckou úroveň Severočeského divadla není snadné hodnotit, neboť v tomto směru v Ústí neprobíhá prakticky žádná otevřená diskuze. Na straně jedné sólisté divadla čas od času získávají nominaci na cenu Thalie (např. v roce 2013 člen baletního souboru Roberts Skujenieks tuto cenu i získal), na straně druhé jsou kráceny odměny umělcům a omezováno obsazování jednotlivých kusů. Rovněž byla např. za nejasných okolností zrušena spolupráce s maltskou filharmonií (divadlo opět v rozporu se zákonem odmítá předložit dokumenty). Podle neoficiálních vyjádření znalců zdejšího uměleckého prostředí úroveň divadla klesá. Co se týče baletu, choreograf Vladimír Nečas např. údajně s oblibou obsazuje baletní sbory svými (honorovanými) studentkami konzervatoře, drahé výpravy a nenápadité choreografie se zpravidla na repertoáru dlouho neudrží. Opera trpí nasazováním velkých zvučných kusů, prováděných ovšem v minimálním obsazení. Hlediště je při představeních většinou poloprázdné. Ojedinělá recenze představení z pera brněnského muzikologa Miloše Zapletala nevyznívá zrovna příznivě.

Mediální ohlasy:

12.8.2013 Brněnský deník: Dojem z letní La Traviaty pod širým nebem kazí scéna a režie

Trasparence live, aneb Poučný příběh (zatím) bez konce

Od konce března tohoto roku se naše občanské sdružení snaží zmapovat transparentnost správy Severočeského divadla s. r. o., které je z 50 % vlastněno Ústeckým krajem a z 50 % městem Ústí nad Labem. V této souvislosti jsme postupně podali sérii žádostí o informace.

První z nich se týkala předložení dokumentace týkající se nákupu a umístění LED-obrazovky na fasádu historické budovy (Dokument). V odpovědi jednatel s. r. o. dirigent Miloš Formáček (Dokument) nepředložil požadované dokumenty s odůvodněním, že LED obrazovka na divadle již není, pročež není třeba nic předkládat (posléze se ukázalo, že LED-obrazovka byla vyvěšena načerno) a že nákup této obrazovky nepodléhá výběrovému řízení (žádali jsme mj. kupní smlouvu). Následná stížnost na nevyřízení naší žádosti o informace nebyla vůbec zodpovězena. Jednatel následně pozval předsedu našeho sdružení na osobní schůzku se příslibem "odpovědí na všechny otázky" (Dokument), kterou jsme jakožto nesystémové řešení odmítli.

Další řádně nevyřízená žádost o informace se týkala předložení dokumentů (smlouvy, výpověď apod.) ke zrušené spolupráci s maltskou filharmonií (Dokument). Jednatel odmítl předložit jakékoli dokumenty s odůvodněním, že "na všech materiálech, které divadlo vydává, je uvedeno - změna programu nebo titulu vyhrazena" (Dokument). Následná stížnost na nevyřízení žádosti opět nebyla vyřízena. Namísto toho přišlo opětovné pozvání na osobní schůzku.

Začátkem srpna jsme podali další žádost o informace (Dokument) týkající se mj. odměn pro externí spolupracovníky a problematiky honorování dirigentských výkonů, na nichž Severočeské divadlo (zastoupené jednatelem Milošem Formáčkem) spolupracuje s dirigentem Milošem Formáčkem (jednatelem Severočeského divadla). Odpověď jednatele Formáčka (Dokument) opět nepřinesla žádnou informaci, neboť "[h]onorování výkonných umělců a podmínky smluvních vztahů organizace nezveřejňuje." Stížnost na nevyřízení této žádosti byla podána začátkem září tohoto roku, zřejmě v souvislosti s článkem Ústeckého deníku ze 12. září 2013 "V mlčení boduje město i divadlo" jsme o den dříve obdrželi vůbec první reakci na naše stížnosti, ovšem místo požadovaných informací nám bylo např. sděleno: "v případě autorských honorářů jde o smluvní vztah mezi organizací a soukromou osobou a my nemůžeme tyto osobní údaje zveřejňovat z důvodů, které jsou více než zřejmé." Na závěr odpovědi byla dokonce dvakrát zdůrazněna prosba o osobní setkání s příslibem akceptování našich podnětů (Dokument). Přepokladem jakékoli smysluplné komunikace je ovšem důkladné nastudování zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím ze strany povinného subjektu (Severočeské divadlo s. r. o.) a jeho dodržování.

Na tento nestandardní postup povinného subjektu ve věci vyřizování žádostí o informace podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím jsme reagovali nominací Severočeského divadla s. r. o. v soutěži Otevřeno X Zavřeno. Odborníci z Otevřené společnosti o.p.s., kteří tuto soutěž organizují již od roku 2003, zhodnotili chování Severočeského divadla slovy: „Právní bezvědomí zastřelo divadlu, že je povinným subjektem a že žije z veřejných peněz."